Válka na Ukrajině je provázena šířením mýtů, které se snaží českému člověku vemluvit, že propojení s trpící zemí je jen plodem vládní propagandy, a že venkoncem vlastně nemáme se zemí na východě našeho kontinentu pranic společného. Jenže fakta nelze dlouhodobě zamlžit. Úzké kontakty českého a ukrajinského prostředí jsou věcí historicky danou a tedy dlouhodobou. Nejde o blesk z čistého nebe, ale přisouzení. Tepnou je propojena i archeologie, která vždy patřila v českém prostředí ke špičkovým vědním oborům. Seznamte se s Čeňkem Chvojkou!
Zakladatel ukrajinské archeologie byl Čech. Čtete správně! Čeněk Chvojka, který pocházel ze selského rodu, se narodil roku 1850. Ve svém dvacátém šestém roce se natrvalo usadil v Kyjevě na Ukrajině. A zde se zrodil příběh o vzniku ukrajinské archeologie, který je živý dodnes. Čeněk Chvojka totiž publikoval monografii o tripolské kultuře, která je datována na území dnešní Ukrajiny do období 5200 – 3000 před Kristem. Stejně tak popsal zarubiněckou a černjachovskou kulturu. Pro Ukrajince šlo o mimořádnou vzpruhu. Je nutno si uvědomit, že tehdejší ruské impérium vůbec ukrajinskou národnost zpochybňovalo, snižovalo její význam až k tendenci popřít její existenci. Ostatně, to sledujeme v ruské propagandě i za nynější válečné situace.
Ale fakt, že na území Ukrajiny působily v pradávných dobách takové kultury, povzbudilo porobený lid a jeho inteligenci, která se musela potýkat se stálým útlakem, kdy se pouze měnila jeho intenzita. Nezůstalo ale jen u klíčové monografie. Čeněk Chvojka byl zakladatelem, a také ředitelem Kyjevského muzea, které se nyní zove Národní muzeum ukrajinské historie. Stejně jako pro český lid v době národního obrození znamenaly památky historické kýžené povzbuzení v touze posílit a koneckonců obnovit národní společenství, byly i pro ukrajinské společenství radostnou novinou výsedky práce Čeňka Chvojky.
Co sdělit závěrem? Je přetěžké prorazit krustu luzných polopravd a mámení o údajné odcizenosti Čechů a Ukrajinců v této těžké válečné době. Jenže historii nelze ošálit, ba ani přepsání v závěru nepomáhá. Protože dějiny už byly, proběhly, nemožno s jednotlivými situacemi hýbat. Ano, lze se pokusit je přepsat, ale to je jen umělá berlička. Česko-ukrajinský vztah je skutečný poklad, který nezpochybnitelně shromáždila právě historie. Úlohou dneška je hřivnu rozmnožit. Proč? Protože pokud selžeme, právě nemilosrdná sekera dějin se vlomí i do našich domovů.